Ochrana přírody

Ochrana a management životního prostředí patří mezi jednu z historicky nejvýznamnějších oblastí, kde jsou geografické informační systémy využívány. Rozsáhlé analytické možnosti GIS totiž pomáhají nalézat širší souvislosti mezi jednotlivými jevy, a tím nám umožňují lépe porozumět světu kolem nás. Možnosti nasazení jsou přitom opravdu široké a GIS můžeme využít například při ochraně ekologicky cenných území, návrzích rekultivačních opatření nebo třeba i při modelování vývoje počasí.

GIS nabízí mnoho funkčních nástrojů, které lze s úspěchem využít v oblasti hodnocení kvality vody nebo při správě vodních toků v lokálním, ale i regionálním měřítku. Hydrologové využívají technologii GIS pro tvorbu, zpracování a zobrazování hydrologických prvků a objektů. Velmi cenné jsou i možnosti pokročilého vyhodnocování povodňových rizik a mapování dalších přírodních katastrof.

Správy povodí a další organizace využívají GIS jako nástroj, který dokáže integrovat široké spektrum dat a pomocí příslušných analytických funkcí z nich získat požadované informace. GIS slouží rovněž jako nástroj pro sledování a modelování vývoje srážek a stavu vodních toků. 

Abychom mohli lépe porozumět klimatu a jeho změnám v čase, potřebujeme zpracovat velké množství dat. Ať už se jedná o historické údaje nebo real-time data přicházející z nejrůznějších senzorů, můžeme využít celou řadu vědeckých nástrojů, které jsou v ArcGIS obsaženy. Díky těmto funkcím je možné provádět například předpovědi počasí, vyhodnocovat a analyzovat postup bouře či předpovídat dopady extrémního počasí.

Půda patří mezi naše nejdůležitější přírodní bohatství, a je proto důležité jí odpovídajícím způsobem chránit. Přesné informace o geologickém složení půdy, základních charakteristikách BPEJ a náchylnosti půd k vodní či větrné erozi jsou velmi důležité informace, které nám v tom pomáhají. Jen těžko si přitom lze představit vhodnější způsob jejich evidence než je právě mapa, resp. geografický informační systém. Stejným způsobem může být vedena například i databáze sesuvů nebo skalního řícení apod. Rizikové oblasti lze navíc analyzovat ve vztahu k okolnímu prostředí, k obyvatelům a také monitorovat jejich vývoj.

Neméně důležité je chránit také geologické bohatství v podobě významných geologických lokalit a nalezišť. I v tomto případě je možné využít GIS jako nástroj pro evidenci jevů i pro propagaci mezi veřejnost.

Inventarizace stanovišť rostlin a živočichů, studium ohrožených druhů a jejich sledování pomocí GPS, hledání souvislostí mezi jejich výskytem a geografickými podmínkami, analýza změn v průběhu času či vyhodnocování efektivity opatření vedoucích ke zlepšení životního prostředí – všude tam nalézá GIS své nezastupitelné uplatnění. Stejně tak je jeho pomocí možné modelovat následky polomů, odhalovat nepovolenou těžbu dřeva nebo monitorovat zdravotní stav úrody.

Při tom všem jsou často využívány letecké nebo družicové snímky, které kromě viditelného spektra mohou být pořízeny také ve spektru infračerveném, jež je citlivé na změny ve vegetačním pokryvu.